Vyhledávání
      

Václavka smrková (Armillaria ostoyae)

Houby > 

Šířka rostliny: 
od 2.0 cm do 10.0 cm
Doba plodu: 
Červenec, Srpen, Září, Říjen
Použití: 
v potravinářství

Fotogalerie (3 fotek):
       Další fotky >>>

Popis rostliny:  
Václavky jsou rozšířené téměř po celém světě, v Evropě roste asi šest druhů. V lesích se podílejí na rozkladu pařezů a kmenů. Jsou to převážně saprotrofní dřevokazné houby, které parazitují jen na oslabených a přestárlých dřevinách. Porosty smrků v oblastech, které nejsou místem jejich původního výskytu, napadá václavka smrková, která je u nás nejrozšířenější.

Nákaza nastává dvojím způsobem: výtrusy, které infikují spíše odumřelé dřevo, nebo podhoubím, které proniká do živých kořenů. Podhoubí se šíří půdou nebo pod kůrou kmene v podobě silných a tvrdých, síťovitě větvených provazců pokrytých černou kůrou - rhizomorf. Vlastní podhoubí, které se rozrůstá ve dřevu, je čistě bílé a jemné. Václavka dokáže za pár desetiletí zničit celé lesní porosty. Podhoubím prostoupené ztrouchnivělé dřevo, někdy i celý pařez, ve tmě modravě světélkuje, což souvisí s rozkladnou enzymatickou činností zvanou chemoluminiscence. Ta ale probíhá jen za vlhka.

Václavka do nedávné doby představovala široce vymezený, velmi proměnlivý druh. Na základě kultivace a genetického párování tkáňových kultur václavek a terénních pozorování nyní rozlišujeme několik úzce vymezených druhů.

Kromě václavky smrkové známe václavku obecnou (Armillaria mellea). je to trsnatá houba se štíhlým, dole zúženým třeněm a blanitým prstenem, žlutým pigmentem a šupinami jen na středu klobouku.

václavka francouzská (Armillaria gallica) má převládající medově žlutou barvu a dole ztlustlý třeň.

Václavka smrková má klobouk 2 -10cm široký, humrový, hnědý nebo rezavě hnědý, pokrytý tmavohnědými nebo červenohnědými vločkatými šupinkami. Lupeny jsou bělavé, později žlutavé až špinavě rezavohnědé, zoubkem sbíhající na třeň, který je 3 -15 x 0,5 -2cm velký, hnědý nebo masový, s rezavými vlákny až šupinkami, s bělavým až žlutavým prstenem. Dužina je bílá, chuť je stahující až nahořklá, vůně nevýrazná, podhoubí vytváří lesklé černé zploštělé síťovité provazce, až několik metrů dlouhé. Výtrusný prach je bělavý, žlutavý, výtrusy jsou bezbarvé, krátce elipsoidní až oválné, tenkostěnné, hladké. Cystidy na ostří lupenů jsou kyjovité, větvené a ve svazečcích.

Čeleď:
Tricholomataceae - čirůvkovité

Výskyt:
Václavky rostou trsnatě na pařezech, kmenech, kořenech, ale také paraziticky na živých stromech nejrůznějších druhů.

Václavka obecná je trsnatý druh rostoucí na listnatých i ovocných stromech. Václavka smrková napadá porosty smrků.

Použití:
Václavky jsou za syrova jedovaté. Příčinou mohou být seskviterpeny v plodnicích. Dobře vařené jsou velmi chutné, ale bez spodních částí třeňů, které jsou skoro dřevnaté. Jsou známy alergické reakce po požití i malého množství plodnice.


 
 

Reklama - Kontakt
Copyright © 2010-2013 AtlasRostlin.cz
Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.