Vyhledávání
      

Ucho Jidášovo (Auricularia auricula - judae)

 

Houby > 

Šířka rostliny: 
od 3.0 cm do 10.0 cm
Doba plodu: 
Září, Říjen, Listopad, Prosinec
Použití: 
v potravinářství

Fotogalerie (1 fotek):
   Další fotky >>>

Popis rostliny:  
Ucho Jidášovo má téměř kosmopolitní rozšíření. V Evropě se, kromě severních oblastí Skandinávie, vyskytuje téměř všude. Plodnice má lupenité, miskovité, uchovitě zprohýbané, rosolovitě pružné a přirostlé bokem ke dřevu. Za sucha jsou tvrdé, lámavé. Navlhčením nabývají původní tvar a konzistenci. Rostou hojně ve skupinách, hlavně na podzim a během mírné zimy.
Rosolovka listová (Tremella foliacea) je bohatě mozkovitě zprohýbaná houba, ale pouze za vlhkého počasí. Za sucha jsou laloky nepatrné, tvrdé. Dost rozšířená je také rosolovka mozkovitá (Tremella mesenterica) s krásně zlatožlutými plodnicemi. Někteří zástupci rosolovek rostou jako paraziti na jiných houbách, např. rosolovka průsvotná (Tremella encephala) žije na nádorovitě zduřelých plodnicích kornacovité houby pevníku krvavějícího (Stereum sanguinolentum) nebo rosolovka parazitická (Tremella mycophaga) na plodnicích kornatcovité houby Aleurodiscus amorphus.
Ucho Jidášovo má plodnice 3 -10cm široké, světle hnědé nebo žlutohnědé, zprohýbané, pružné, za sucha tvrdé, lámavé. Povrch je šedohnědě chlupatý, hymenium leskle hnědé, žilkované, hladké. Chuť i vůně je nevýrazná. Výtrusný prach je bělavý. Bazidie jsou příčně dělené. Výtrusy jsou bezbarvé, válcovité a prohnuté, tenkostěnné, hladké.
Rosolovka listová má plodnice 3 -20cm široké, žlutohnědé, složené ze zprohýbaných laloků, pružných rosolovitých až chrupavčitých, trochu prosvítavých, za sucha tvrdých, nepatrných. Chuť i vůně je nevýrazná. Hymenium pokrývá celý povrch laloků. Výtrusný prach je bělavý. Bazidie jsou podélně dělené, výtrusy jsou bezbarvé, kulovitě vejčité, hladké, tenkostěnné.

Čeleď:
Ucho jidášovo patří do čeledi Auriculariaceae. Rosolovka listová patří do čeledi Tremellaceae - rosolovkovité.

Výskyt:
Ucho Jidášovo roste saprotrofně, ale i jako slabý parazit, na větvích a kmenech bezu černého, trnovníku akátu, na javorech, olších, bucích a jiných dřevinách. V Severní Americe roste nejčastěji na jehličnatých stromech.
Rosolovka listová roste na odumřelých dřevech listnatých stromů, zejména buků a dubů, nejen v celé Evropě, ale v celém mírném pásmu severní polokoule.

Použití:
Ucho Jidášovo je jedlá houba, oblíbená zejména v Číně a v Japonsku, kde se nazývá „yung nge“ nebo „muk nge“ a kde se z ní připravují saláty a přílohy k pokrmům a masům. Většina čínských restaurací v Evropě ji má na jídelním lístku. Někdy bývá podávána společně s asijskou boltcovitkou chlupatou (Auricularia polytricha) nebo s rosolovkou řasotvarou (Tremella fuciformis). V Číně, v Japonsku a na Filipínách se všechny tři druhy pěstují na dřevech listnatých stromů. Není pravda, že se do asijských salátů přidává Jidášovo ucho v syrovém stavu. Nepříjemné zažívací potíže, které tato houba vyvolává, nepocházejí z ní, ale od kvasinek a jiných mikroskopických hub žijících na povrchu plodnice. Před další úpravou je tedy nutné plodnice krátce povařit.


 
 

Reklama - Kontakt
Copyright © 2010-2013 AtlasRostlin.cz
Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.