Detail

Popis

---

Stročkovec kyjovitý je houba s plodnicemi v mládí válcovitými, později kuželovitě nebo kyjovitě vzhůru rozšířenými, na vrcholku uťatými, nakonec mělce nálevkovitě prohloubenými, s víceméně ostrým okrajem, laločnatým a zprohýbaným. Jsou až 12cm vysoké a 8cm široké, jednotlivé, v malých trsech nebo i rozvětvené. V mládí jsou celé světle fialové nebo s odstínem do masově červené barvy, později vybledají do hnědavé nebo žlutavé barvy. Nejspodnější část zůženého třeně bývá bělavá. Čerstvé plodnice jsou ojíněné. Rouško pokrývá větší část plodnic po vnější straně, skoro až k nejspodnější bělavé části třeně. Plodnice jsou tam rozbrázděné nepravidelnými rýhami, což jsou mezery mezi nízkými lištnami, které skoro rovnoběžně sbíhají od horního okraje plodnic k třeni, jsou nepravidelně rozvětvené a v dolní části často žilkovitě spojované, takže někdy tvoří nepravidelnou síťku. Plodnice jsou plné a mají pevnou, jemnou a křehkou dužinu, která je bílá, mírné a příjemné chuti i vůně. Výtrusy jsou válcovitě oválné nebo vejčitě zúžené nebo trochu uprostřed vřetenovitě rozšířené, dolů šikmo zúžené, žlutavé, s tlustou stěnou, velmi jemně bradavkatou, takže při menším zvětšení vypadají hladké. Výtrusný prach je rezavě okrový.

Výskyt:
Stročkovec kyjovitý roste v létě a na podzim ve stinných jehličnatých lesích v jehličí, často ve skupinách a trsech. Někdy tvoří i celé pruhy a kruhy pod jedlemi, zejména v horských a podhorských lesích, zřídka i v nižších polohách. V poslední době je stále vzácnější, protože provázela původní smíšené porosty jedlobukové, kde rostla pod jedlemi z přirozeného zmlazení, s nimiž pravděpodobně tvoří mykorrhizy.

Použití:
Stročkovec kyjovitý byla velmi vyhledávaná jedlá houba, ceněná více než hříbky, měla lidový název korejtka. Vyskytovala se na slínovitých půdách křídového útvaru.