Vyhledávání
      

Šťavnatka březovka (Hydrophorus marzuolus)

 

Houby > 

Šířka rostliny: 
od 5.0 cm do 10.0 cm
Doba plodu: 
Březen, Duben, Květen, Červen, Červenec, Srpen
Použití: 
v potravinářství
Náročnost: 
vlhko, teplomilná, vápenité půdy

Fotogalerie (0 fotek):

Popis rostliny:  
Plodnice šťavnatky březovky se tvoří na jaře, od března do května, v jižní Evropě už v lednu. Plodnice bývají dlouhou dobu skryté pod jehličím, někdy ještě pod tajícím sněhem, klobouky jsou zprohýbané, téměř bílé (jsou-li skryté pod jehličím) až ocelově šedé s šedavým pokřiveným třeněm.
Šťavnatka březovka se podobá šťavnatce kozí (Hyrdophorus camarophyllus), která je mnohem štíhlejší. Klobouk a třeň mají hnědé odstíny, třeň je radikálně vrostle vláknitý.
Šťavnatka holubinková (Hydrophorus russula) patří, stejně jako šťavnatka březovka, mezi vzácnější druhy.
Šťavnatka březovka má klobouk 5 -10cm široký, zprvu klenutý, pak ploše rozložený, neslizký, zprohýbaný, ojíněný, bělavý, šedavý až tmavě ocelově šedý. Lupeny sbíhající krátce na třeň jsou bělavé, ve stáří sivé, šedé. Třeň je 5 -8 x 0,6 -2,5cm velký, dost pokřivený, masitý, hedvábitě vláknitý, bělavý ve stáří se šedavým nádechem. Dužina je bílá, ve stáří se stříbřitým nádechem. Chuť má houbovou, vůni nevýraznou. Výtrusný prach je bílý, výtrusy bezbarvé, elipsoidní, tenkostěnné, hladké.
Šťavnatka holubinková má klobouk 5 -14cm široký, růžový, masově purpurový, bíle skvrnitý. Lupeny se sbíhají, jsou bílé, pak červenavě skvrnité. Třeň je 4 -8 x 1,8 -3cm velký, na bílém podkladě vínově skvrnitý. Dužina je bílá s růžovým nádechem. Výtrusný prach je bílý, výtrusy bezbarvé, krátce elipsoidní, tenkostěnné, hladké.

Čeleď:
Hygrophoraceae - šťavnatkovité

Výskyt:
Šťavnatka březovka je houba vyskytující se roztroušeně ve střední a jižní Evropě, v Severní Americe a v severní Africe. V některých oblastech je vzácná. Na severu Evropy dosud nalezena nebyla. Je to druh charakteristický pro přirozené porosty horských jehličnatých lesů, občas sestupuje i do nížinných poloh. Častěji se vyskytuje na vápnitých půdách, tvoří mykorrhizu s borovicemi, smrky a jedlemi. V Maroku roste pod cedry ve výšce téměř 2000m.
Šťavnatka kozí roste pod borovicemi a smrky na kyselejších půdách, v Evropě pouze na podzim, v Severní Americe již od počátku jara.
Šťavnatka holubinková vyžaduje vápnité půdy a listnaté lesy v teplejších oblastech. Tvoří mykorrhizu nejčastěji s duby.

Použití:
Všechny tyto druhy jsou jedlé a chutné. V posledních letech mizí vlivem trvalého zatížení lesů atmosférickým znečištěním i na lokalitách, kde dříve každý rok fruktifikovaly.


 
 

Reklama - Kontakt
Copyright © 2010-2013 AtlasRostlin.cz
Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.