Vyhledávání
      

Šiškovec šiškovitý (Strobilomyces strobilaceus)

 

Houby > 

Šířka rostliny: 
od 5.0 cm do 12.0 cm
Doba plodu: 
Červenec, Srpen, Září, Říjen

Fotogalerie (0 fotek):

Popis rostliny:  
Šiškovec šiškovitý je nápadný svým vzhledem. Ke sběru pro kuchyňské účely neláká, protože hnědočerné zbarvení plodnice, hrubě šupinatý povrch klobouku a červenání dužiny na řezu budí nedůvěru. V USA se lidově nazývá „old man of woods“, protože vzhled plodnic působí dojmem staré odumírající houby.
Šiškovec šiškovitý je výjimečný mezi hřibovitými houbami nejen vzhledem, ale i anatomickou stavbou výtrusů. Má spory hnědé, kulovitého tvaru, se ztluslou stěnou a dosti znatelnou síťovitou ornamentikou na povrchu. Výtrusy ostatních hřibovitých hub jsou převážně žlutohnědé, vřetenovité a na povrchu hladké. Klobouk je 5 -12cm široký, umbrově hnědý až černohnědý, celý pokrytý velkými, černými, střechovitě se kryjícími šupinami. Póry jsou bělavé, v mládí zakryté šedobílým závojem, pak šedé, po pomačkání černající. Třeň je 7 -15 x 1 -3cm velký, zbarvený jako klobouk a hrubě vláknitě šupinatý. Dužina je bělavá, na řezu červenající. Nakonec zvolna přechází do červenofialova, pod kapkou síranu železnatého se zbarvuje tmavě modrozeleně. Chuť i vůni má houbovou. Výtrusný prach je černohnědý, výtrusy jsou hnědé, skoro kulovité, spíše tlustostěnné, na povrchu s výrazně síťkovanou ornamentikou. Cystidy mají kyjovitý tvar, na vrcholu jsou protažené.
V Severní Americe roste příbuzný druh šiškovec zmatený (Strobilomyces confusus), který je menší a povrch spor nemá síťnatý, ale vrásčitý. Větší počet druhů šiškovců se vyskytuje v tropech.
Barevně podobný šiškovci je pouze jediný náš druh hřib nachovýtrusý (Porphyrellus porphyrosporus), který postrádá na svém povrchu jakékoli šupiny a převládá u něj barevný odstín do tmavohněda. Je to druh jehličnatých lesů podhorského a horského stupně. Tvoří mykorrhizu s bukem.

Čeleď:
Boletaceae - hřibovité

Výskyt:
Šiškovec šiškovitý roste v létě a na podzim ve skupinách v jehličnatých a listnatých lesích. Nejčastější je v pahorkatinách a na kyselých půdách. V nížinách tvoří mykorrhizu s buky, ve vyšších oblastech roste pod smrky a jedlemi. Je rozšířený v celém mírném pásmu severní polokoule a byl pravděpodobně zavlečen i na jižní polokouli.

Použití:
Šiškovec šiškovitý není jedovatý, ale starší tuhé třeně jsou těžko stravitelné.


 
 

Reklama - Kontakt
Copyright © 2010-2013 AtlasRostlin.cz
Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.