Vyhledávání
      

Ryzec hnědý (Lactarius helvus)

Houby > 

Výška rostliny: 
od 4.0 cm do 12.0 cm
Šířka rostliny: 
od 4.0 cm do 16.0 cm
Doba plodu: 
Červenec, Srpen, Září, Říjen

Fotogalerie (3 fotek):
       Další fotky >>>

Popis rostliny:  
Ryzec hnědý je hojná houba. Její klobouk je velký 4 -16cm v průměru, je dosti tupě masitý, ve stáří nápadně křehký, ploše klenutý, většinou s tupým, širokým hrbolem, který později mizí, pak rozložený až talířovitě nebo mělce nálevkovitě prohloubený, dost nepravidelný, nepásovaný, vždy suchý, kožovitě drsný, vrostle krátce plstnatě šupinkatý až plstnatý, matný, zasucha hladší až skoro lesklý a jakoby jemně ojíněný, hlavně uprostřed zrnitě vločkatý. Je světle až kalně červenavě okrově žlutý, ve stáří kožově hnědožlutý a vybledající.

Často s nádechem masově červenavým či nafialovělým, zavlhka oranžově hnědý až vínově narezavělý nebo šedý s odstínem dočervenohněda, ale většinou jednobarevný, v mládí s podvinutým okrajem, většinou jemně bělavě růžově plstnatým.

Lupeny jsou husté, 2 -5mm vysoké, přirostlé k třeni a u nálevkovitých klobouků až sbíhavé, některé vidličnatě rozvětvené, často příčně spojené, zpočátku světle žlutavé s růžovým nádechem, pak okrově žlutavé s citronově žlutým nebo masově načervenalým až šedým nádechem, nakonec často oranžově okrové a poprášené bílým výtrusným prachem, poraněním mění barvu. Třeň je válcovitý, často prohnutý, 4 -12 x 1 -3cm velký, v mládí plný, pak bíle plsťovitě vycpaný až komůrkatý a nakonec většinou dutý, pýřitě ojíněný, dole dlouho bílým podhoubím plstnatý, při vrcholu zrnitě drsný, často jamkatý, zbarvený jako klobouk, ale světlejší. Dužina je v mládí tuhá, pak pórovitá a křehká, ve stáří drobivá, krémově až žlutavě světle okrová, dole v třeni často červenohnědá, poraněním se zbarvuje do okrově masově červenavé barvy. Chuť je zpočátku mírná, pak štiplavá až hořká. Vůně zpočátku ovocná, pak připomínající cikorku.

Zasychající plodnice mají silnou vůni jako koření maggi. Roní skoro bezbarvé vodnaté mléko, které na vzduchu nemění barvu a má škrablavou až nahořklou chuť. Výtrusný prach je mléčně bílý se slabým, masově narůžovělým nádechem. Výtrusy jsou skoro kulovité nebo kulovitě vejčité, pokryté drobnými bradavkami, s neúplnou síťovou ornamentikou. Mezi bazídiemi jsou nečetné přečnívající cystidy válcovitého nebo kyjovitého tvaru.

Výskyt:
Ryzec hnědý roste v jehličnatých nebo smíšených lesích, většinou na vlhkých mechovitých místech, na rašelinových půdách nebo u v čistém rašeliníku, někdy v holém jehličí, na kyselých půdách. Objevuje se od července do října, často ve větším počtu pohromadě, především pod borovicemi nebo smrky.

Použití:
Ryzec hnědý se pokládá za mírně jedovatý, protože ve větším množství vyvolává zvracení a silné průjmy doprovázené pocením. Otrava se projevuje již na čtvrt hodiny, nejdéle za hodinu po požití houbového jídla. Další následky tato otrava nezanechává. Podle některých odborníků je možné houbu používat v malém množství, když se slije voda, v níž se vařila.


 
 

Reklama - Kontakt
Copyright © 2010-2013 AtlasRostlin.cz
Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.