Vyhledávání
      

Prášivka šedivá (Bovista plumbea)

 

Houby > 

Šířka rostliny: 
od 2.0 cm do 5.0 cm
Doba plodu: 
Červenec, Srpen, Září, Říjen, Listopad
Použití: 
v potravinářství

Fotogalerie (0 fotek):

Popis rostliny:  
Prášivky mají na rozdíl od píchavek plodnice přisedlé přímo na zemi, bez sterilní spodní části. V zemi jsou častá bílé kořínkovitá vlákna. Vyživují se saprotrofně. Mladé nezralé plodnice jsou bělavé. Jednotlivé druhy je velmi těžké od sebe odlišit. Teprve odloupnutím vnější okrovky se objevuje vnitřní papírová okrovka, která je ve zralosti zbarvená u prášivky šedivé šedě a je matná, u prášivky černavé je černohnědá a lesklá. Suché zralé plodnice mohou vytrvat na stanovišti až do příštího roku. Otvorem v temeni se výtrusy dostávají do ovzduší. V Evropě roste 12 druhů, na celém světě asi 40 druhů. Nejčastější z nich jsou prášivka černavá a prášivka šedivá.
Prášivka šedivá má plodnice 2 -5cm široké, kulovité. Vnější okrovka je bílá, křehká, velmi brzy se odlupuje. Pod ní je papírovitá modrošedá až šedá okrovka, matná ve zralosti se otevírající na povrchu otvorem, zralý teřich obsahuje čokoládově hnědý výtrusný prach a vlášení. Chuť i vůně je nevýrazná. Výtrusy jsou krátce vejčité, jemně bradavičnaté s rovnými stopečkami. Vlášení je silně větvené, olivově hnědé, tlustostěnné, bez pórů.
Prášivka černavá má plodnice 3 -9cm široké, kulovité. Vnější okrovka je bílá a brzy opadá. Vnitřní okrovka je papírová, hnědá až černá, lesklá, nahoře s otvorem. Zralý teřich obsahuje červenohnědý výtrusný prach s vlášením. Chuť i vůně je nevýrazná. Výtrusy jsou kulovité, žlutohnědé, bradavičnaté s rovnými stopečkami. Silně větvené vlášení je purpurově černé, tlustostěnné, bez pórů.
Podobná je prášivka polní (Bovista graveolens), vzácný druh s šedohnědou nelesklou vnitřní okrovkou, se stopečkami na výtrusech, které nejsou rovné jako u prášivek nebo černavé, ale vždy zakřivené do písmene U.

Čeleď:
Lycoperdaceae - pýchavkovité

Výskyt:
Prášivka šedivá roste v mírném pásmu severní polokoule, ale i na Novém Zélandě, a není vyloučeno kosmopolitní rozšíření. Fruktifikuje v létě a na podzim na mimolesních stanovištích jako jsou louky, pastviny, okraje cest a lesů. Je to spíše suchomilný druh, proto se s ním setkáme i na trávnících, na pastvinách, ve stepích, hojnější je ale na půdách vápnitých, bohatých na dusík. Roste i vysoko v horách.
Prášivka černavá roste v létě a na podzim na pastvinách, loukách, ale i v listnatých a smíšených lesích. Nejčastější je v horách, stoupá až do alpinského stupně. Je to eurasijský severský druh, který na severoamerickém kontinentě zastupuje prášivka míčová (Bovista pila), která má vnitřní okrovku žlutohnědou nebo umbrově hnědou, lesklou. Výtrusy jsou hladké bez stopeček.

Použití:
Mladé nezralé plodnice jsou bělavé a v tomto stadiu jsou všechny prášivky jedlé.


 
 

Reklama - Kontakt
Copyright © 2010-2013 AtlasRostlin.cz
Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.