Vyhledávání
      

Pestřec obecný (Scleroderma citrinum)

 

Houby > 

Výška rostliny: 
od 3.0 cm do 12.0 cm
Doba plodu: 
Červenec, Srpen, Září, Říjen

Fotogalerie (0 fotek):

Popis rostliny:  
Pestřec obecný má plodnice se silnou okrovkou (1 -3mm), na povrchu rozpukanou a přisedlou k zemi. Na plodnicích tohoto pestřece roste paraziticky dosti vzácně hřib parazitický (Boletus parasiticus).
Pestřec obecný má plodnice 3 -12cm velké, nepravidelně kulovité. Okrovka je okrově žlutá, žlutohnědá až hnědá, často na povrchu rozpukaná. Teřich je uvnitř zprvu bílý, pak narůžovělý, modravý až černý. Ve zralosti okrovka nepravidelně puká. Výtrusný prach je zelenohnědý, chuť je mírná, vůně aromatická, kořeněná. Výtrusy jsou černohnědé, kulovité, síťovitě ostnité. Na hyfách jsou přezky.
Dalším velmi rozšířeným druhem je pestřec bradavičitý (Scleroderma verrucosum). Jeho plodnice jsou 2 -7cm velké, nepravidelně kulovité, často zúžené v podzemní část, až 7cm dlouhou. Okrovka je tenká 0,5 -1cm, okrově žlutá, žlutohnědá, na povrchu bradavičnatá, ve zralosti praská. Teřich je bílý, pak černý. Výtrusný prach je tmavohnědý. Výtrusy jsou kulovité, ostnité.
Blízce příbuzný druh pestřence bradavičitého je pestřec nafialovělý (Scleroderma areolatum), který má kulovité plodnice jen 1 -4cm velké a velmi tenkou papírovou okrovku jemně šupinatou. V písku na mořských pobřežích je možné nalézt vzácnější pestřec přímořský (Scleroderma meridionale). na písčitých půdách našich listnatých nebo jehličnatých lesů, v alejích a zahradách roste vzácnější druh s drobnými plodnicemi, pestřec prášivkovitý (Scleroderma bovista) s výtrusy na povrchu síťovitě ornamentované, na hyfách s přezkami.

Čeleď:
Sclerodermataceae - pestřecovité

Výskyt:
Pestřec obecný i pestřec bradavčitý jsou druhy rozšířené téměř po celém světě, tvoří mykorrhizu s jehličnatými i listnatými stromy, např. modříny, smrky, borovicemi, lipami a buky.
Pestřec obecný roste ve všech lesích, častěji na jejich prosluněných a teplých okrajích a často v borových a březových porostech s písčitou nebo jílovitou a kyselou půdou. Léto a podzim jsou období fruktifikace nejen pro něj, ale i pro pestřec bradavčitý, který roste na podobných stanovištích. Častější je ale na místech, která byla člověkem nějakým způsobem narušena, např. na okrajích cest, na svazcích příkopů, na místech, kde byl původní porost nahrazen jiným. Oba druhy rostou vždy ve skupinách od nížin až do hor.

Použití:
Všechny pestřece jsou jedovaté, obsahové látky zatím neznáme. K otravám dochází záměnou s pýchavkou nebo prášivkami. Pro silnou kořenitou chuť se mladé plodnice používají v nepatrném množství jako koření do polévek a omáček.


 
 

Reklama - Kontakt
Copyright © 2010-2013 AtlasRostlin.cz
Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.