Vyhledávání
      

Pečárka zápašná (Agaricus xanthoderma)

Houby > 

Šířka rostliny: 
od 5.0 cm do 13.0 cm
Doba plodu: 
Červen, Červenec, Srpen, Září, Říjen

Fotogalerie (4 fotek):
         Další fotky >>>

Popis rostliny:  
Pečárka zápašná je jedovatá houba, která způsobuje časté otravy, protože se velmi podobá většina jedlých pečárek. Otravy nejsou většinou smrtelné, ale dráždivé fenolové látky přítomné v plodnicích způsobují, někdy až druhý den po jídle, zvracení a střevní potíže. Každý, kdo sbírá pečárky pro kuchyňské účely, by se měl naučit tento druh poznávat, aby nedošlo k záměně.

Hlavními znaky jsou slabé žloutnutí celé plodnice po poranění, lesklý třeň, který na bázi intenzivně žloutne. Plodnice nepříjemně páchnou fenolem, při vaření je pach silnější.

Tato pečárka má několik příbuzných druhů, jejichž společným znakem je chromově žloutnoucí báze třeně a větší či menší pach po fenolu. Všechny jsou nejedlé, některé jedovaté.

Jedovatou pečárkou je pečárka perličková (Agaricus placomyces). Od pečárky zápašné se liší především hnědě šupinkatým povrchem klobouku a nepatrně menšími výtrusy.

Pečárka hnědošupinatá (Agaricus phaeolepidotus) má slabě fenolový zápach, klobouk skořicově hnědě až červenohnědě šupinkatý.

Pečárka pískomilná (Agaricus ammophilus) má klobouk bílý, nešupinkatý, s šedorůžovým nádechem. Plodnice dorůstají přibližně rozměrů pečárky zápašné a jsou pro obsah fenolových látek nejedlé.

Pečárka zápašná má klobouk 5 -13cm široký, hladký, bílý, žlutý nebo našedlý, který po poranění žloutne. Lupeny jsou dlouho bledé, našedlé, pak hnědočervené. Třeň je 6 -12 x 1,2 -1,5cm velký, bílý, hedvábně lesklý, žlutý nebo šedavý s bílým prstenem. Dužina je bílá, slabě žloutnoucí, na bázi třeně je ale silně chromově žlutá. Chuť je nevýrazná, vůně fenolová. Výtrusný prach je hnědočerný, výtrusy tmavě hnědé, elipsoidní, tlustostěnné, hladké.

Pečárka perličková má klobouk 5 -12cm široký, šedohnědě až hnědočerně šupinkatý, na středu tmavší, po poranění žloutnoucí. Třeň je 6 -10 x 1- 1,2cm velký, bělavý nebo zahnědlý, po poranění žloutnoucí, s bílým prstenem. Dužina je bělavá, na bázi třeně chromově žloutnoucí. Cheilocystidy jsou měchýřkovité až široce kyjovité.

Čeleď:
Agaricaceae - pečárkovité

Výskyt:
Pečárka zápašná roste od června do října na loukách a pastvinách, v zahradách, v parcích, někdy i v jehličnatých a listnatých lesích. Roste hojně zejména po vytrvalých deštích. Je velmi rozšířená téměř po celém světě.

Pečárka perličková roste v létě a na podzim ve smíšených lesích, někdy i mimo les.
Pečárka pískomilná roste na písečných půdách mořského pobřeží v Evropě.


 
 

Reklama - Kontakt
Copyright © 2010-2013 AtlasRostlin.cz
Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.