Vyhledávání
      

Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens)

Houby > 

Šířka rostliny: 
od 5.0 cm do 15.0 cm
Doba plodu: 
Červen, Červenec, Srpen, Září, Říjen
Použití: 
v potravinářství

Fotogalerie (6 fotek):
         Další fotky >>>

Popis rostliny:  
Mezi muchomůrkami je mnoho druhů jedovatých, některé jsou dokonce smrtelně jedovaté, několik druhů je jedlých, ale podřadné kvality. Jediný druh, který je jedlý a chuťově výborný, je muchomůrka růžovka, zvaná masák, pro chuť připomínající maso. Kdo ji chce sbírat pro kuchyňskou úpravu, musí se s ní dokonale seznámit a poznat ji v každém vývojovém stadiu. Malé plodnice nesbíráme pro kuchyňské účely vůbec. Současně musíme znát všechny jedovaté muchomůrky, protože muchomůrka růžovka patří ke značně variabilním druhům. Odborníci rozeznávají řadu odrůd podle velikosti, zbarvení i uspořádání bradavek na klobouku. Tyto odchylky jsou způsobené stanovištěm, klimatem a jsou nestálé.

Muchomůrka růžovka má klobouk 5 -15cm široký, pleťový až nažloutlý, světle červenohnědý, hnědě masově červený, v různých částech nestejně tmavý, ve stáří s červenohnědými skvrnami. Povrch je pokrytý bělavými bradavkami, okraj je hladký.

Lupeny jsou bílé, často v stáří červeně skvrnité. Třeň je 8 -20 x 1 - 2,5cm velký, bílý, světle rezavočervený, dole hlízovitě rozšířený, prsten je velký, bílý, narůžovělý i žlutý, podélně rýhovaný. Pochva chybí, hlíza je načervenalá a má několik bradavičnatých kruhů. Dužina je bílá, červenavá, často s vínově červenými skvrnami, nejčastěji na bázi třeně. Chuť i vůně je příjemně houbová. Výtrusný prach je bílý, výtrusy bezbarvé, široce elipsoidní, tenkostěnné, hladké, amyloidní.

Muchomůrku růžovku je možné zaměnit s prudce jedovatou muchomůrkou tygrovanou, která má klobouk hnědookrový nebo hnědoolivový, prsten je jemný a hladký a třeň má pochvu. Muchomůrka tygrovaná nemá nikdy žádnou část plodnice zbarvenou červenohnědě.

Blízce příbuzný druh muchomůrce růžovce je muchomůrka Frenchetova (Amanita franchetti), která je také jedlá. Má světle hnědý nebo tříslově hnědý klobouk na povrchu se žlutými šupinami, bělavý až žlutavý třeň bez hlízy, který je pod prstenem žlutavě žíhaný nebo šupinkatý. Rýhovaný prsten má žlutý okraj. Tato muchomůrka roste především pod buky.

Čeleď:
Amanitaceae - muchomůrka

Výskyt:
Muchomůrka růžovka roste v Severní Americe, severní Africe, v Evropě i Asii. Roste od června až do podzimu v lesích všeho druhu, na nejrůznějších půdách, vápnitých i kyselých. Neroste pouze na rašeliništích. Tvoří mykorrhizu s listnatými stromy, dubem a bukem, i s jehličnatými stromy. Např. borovicí, smrkem. Byla nalezena i v horách v nadmořské výšce přes 2000m.

Použití:
Muchomůrka růžovka je podle některých odborníků za syrova jedovatá, obsahuje neznámé hemolysiny, které rozpouštějí červené krvinky. Proto růžovku v některých zemích řadí mezi jedovaté houby, např. ve Velké Británii. Hemolysiny jsou termolabilní, dobře utvářené plodnice jsou neškodné. Tato muchomůrka, pokud je dobře upravená, je vhodná ke všem kuchyňským úpravám.


 
 

Reklama - Kontakt
Copyright © 2010-2013 AtlasRostlin.cz
Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.