Vyhledávání
      

Muchomůrka porfyrová (Amanita porphyria)

 

Houby > 

Šířka rostliny: 
od 4.0 cm do 7.0 cm
Doba plodu: 
Červen, Červenec, Srpen, Září, Říjen

Fotogalerie (0 fotek):

Popis rostliny:  
Muchomůrka porfyrová je hojná houba s kloboukem širokým 4 -7cm, v mládí kuželovitě zvonovitým, později rozloženým, s rovným a hladkým okrajem, zavlhka trochu slizkým, zasucha lesklým, většinou holým a hladkým, jen zřídka s jedním nebo dvěma útržky plachetky napovrchu, tence masitý, jemně paprčitě vláknitý, fialově hnědý, šedofialový nebo hnědavě fialový až hnědý, uprostřed často tmavší. Lupeny jsou husté, volné nebo téměř připojené k třeni, břichatě vypouklé, u okraje klobouku široce zaokrouhlené, bílé, 5 -7mm vysoké, v mládí zakryté šedavě nafialovělým blanitým závojem. Třeň je válcovitý, nahoru mírně ztenčený a dole rozšířený v kulovitou, široce cibulovitou nebo někdy až poněkud zploštělou hlízu, spíše širší než delší, ne vzhůru protaženou. Třeň je v mládí plný, pak dutý, bílý, častěji nahnědlý nebo fialově našedlý, s dosti úzkým, splihle visícím nebo třeni přilepeným prstenem, který je navrchu bílý, zespodu šedofialový. Hlíza je bílá nebo šedohnědá, měkká, s ostrým od dřeně oddáleným okrajem, který někdy tvoří až límečkovou pochvu. Dužina je bílá, pod pokožkou někdy světle zbarvená v odstínu pokožky. Má nepříjemnou ředkvovou chuť a pach po syrových bramborách. Výtrusný prach je bílý, výtrusy bezbarvé, kulovité.
Tato muchomůrka je značně proměnlivá velikostí, barvou i utvářením hlízy. Plodnice s kloboukem hnědým až rezavohnědým se označují jako f.fusca, s kloboukem šedočervenavým jako f. purpurascens. Houba se mění vlivem počasí, za jakého plodnice vyrostly. Za suchého počasí bývají na klobouku útržky plachetky, které se při deštivém počasí smyjí.

Výskyt:
Tato muchomůrka roste ve světlých jehličnatých lesích, zejména v suchých písčitých borech, řidčeji ve smrčinách. Velmi rozšířená je např. v písčitých borech mezi Hodonínem a Rohatcem na jižní Moravě, kde roste od června do října v holém jehličí i na travnatých místech. Jinak je poměrně vzácná. Plodnice vyrostlé v nížinách jsou většinou štíhlé a útlé, v horách statnější. V horských a podhorských polohách roste houba hlavně v kyselých smrčinách.

Použití:
Údaje o jedlosti a nejedlosti této houby se různí. Nejprve se dlouho uváděla jako jedovatá, poté jako jedlá s málo příjemnou vůní a málo masitá, v poslední době se opět uvádí jako slabě jedovatá. Nedoporučuje se k jídlu. Pravděpodobně půjde o podobný případ jako u blízce příbuzné muchomůrky citrónové, která se v malém množství u zcela zdravého člověka neprojeví škodlivě, obsahuje ale jedovaté látky, které mohou být za určitých okolností nebezpečné.


 
 

Reklama - Kontakt
Copyright © 2010-2013 AtlasRostlin.cz
Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.