Detail

Popis

---

Klanolístka obecná má plodničky v mládí měkké, později blanité až kožovité a tvoří postranní kloboučky, 0,5 -3cm široké, někdy bokem přirostlé, jindy sbíhající v třeň 0,2 -1,5cm dlouhý. Plodnice rostoucí naspodu ležících kmenů bývají hřbetem přirostlé a zvoncovitě odstávají od podkladu. Jsou podlouhle lopatkovité, klínovité nebo ledvinité, dobře vyvinuté jsou vějířovité, někdy laločnatě rozsekané i roštěpené, na okraji podvinuté, suché a pružné. Na svrchní straně jsou hustě chlupaté, chlupy jsou tvořeny houbovitými vlákny. V mládí jsou bílé, později krémově žlutavé, normální, ne světle vyvinuté plodničky jsou v dospělosti navrchu šedé, naspodu klobouku jsou zvláštní nepravé lupeny, což jsou podélně rozštěpené lištny podél ostří na dvě strany. Tyto rozštěpené okraje se zasucha ohýbají a po délce svinují. V mládí jsou bílé, později žluté, masově načervenalé, někdy až s fialovým odstínem, ve stáří jsou rezavě nahnědlé. Od třeně nebo středu klobouku se tyto lištny vějířovitě rozbíhají k okrajům a mezi nimi jsou kratší lištny, připomínající lupénky lupenatých hub, ke který se houba dříve řadila, ale podrobnějším studiem se ukázalo, že patří mezi houby nelupenaté do přibuzenstva hub chorošovitých. Dužina plodnic je bílá až nahnědlá a skládá se s hustě propletených bezbarvých vláken, které jsou válcovité s tenkou stěnou. Výtrusný prach je bílý s narůžovělým nádechem.

Výskyt:
Klanolístka obecná roste po celý rok na větvích a kmenech různých listnatých dřevin, někdy i jehličnatých. Napadá také žaludy a plodnice vyrostly i na jablkách a starém chlebu. Houba napadá jak živé stromy různě poraněné nebo jen oslabené, tak mrtvé dřevo, které rozkládá bílou plísťovitou hnilobou, ale pouze jeho bělovou část. Škodí zejména na ovocných stromech oslabených a poškozených mrazem, okrasných dřevinách v městských parcích a ulicích, které trpí suchem, solením vozovek, výfukovýmin plyny a prachem. Patří k hlavním ničitelům stromů trpících kouřovými exhaláty, vůči kterým je velmi odolná. V karpatských lesích napadá až třetinu buků s kořenovými náběhy poškozenými sesuvy kamení, těžbou a dopravou dřeva. V Brazílii byla opakovaně izolována z míšního moku člověka, který onemocněl zánětem mozku a míchy. Její plodnice jsou velmi odolné. I když byly po dobu 35 let uzavřeny ve skleněných nádobách, ze kterých byl vyčerpán vzduch, po navlhčení oživly a tvořily klíčivé výtrusy. Výtrusy ponechané ve tmě klíčí asi o 20 hodin dříve než výtrusy vystavené po 7 -8 hodin slunečnímu záření.