Vyhledávání
      

Hřib kovář (Boletus erythropus)

 

Houby > 

Šířka rostliny: 
od 5.0 cm do 20.0 cm
Doba plodu: 
Červenec, Srpen, Září, Říjen
Použití: 
v potravinářství

Fotogalerie (0 fotek):

Popis rostliny:  
Hřib kovář patří do skupiny tzv. modráků, to znamená hřibů, jejichž dužina se po rozříznutí barví na vzduchu do modra. U kováře se zbarvuje ihned tmavě modře. Modrání dužiny a červenání ústí rourek vyvolává u mnoha lidí nedůvěru, a je proto považován za hřib satan. Dužina satana také modrá, ale jen zvolna a světlounce. Satan se liší i šedým kloboukem a na purpurovém třeni má síťku. Oba druhy mají i rozdílnou ekologii.
Modrání hřibů umíme vysvětlit. Podstata všech barevných změn spočívá v tom, že se k pigmentům v plodnici dostane kyslík, např. při rozříznutí houby. Kyselina variegátová a xerokomová, přítomné v plodnici, oxidují za katalýzy enzymů fenoloxidáz na modrou formu chinonmetid.
Hřib kovář má klobouk 5 -20cm široký, tmavohnědý, sametový, po pomačkání tmavne. Ústí rourek jsou v mládí žlutá, brzy rumělkově červená, po otlačení ihned modrají. Třeň měří 5 -15 x 2 -4cm, je červeně šupinkatý, pod lupou zrnitý. Dužina je citrónově žlutá, ale na řezu ihned tmavě modrá. Chuť i vůně je houbová. Výtrusný prach je olivově hnědý, výtrusy olivově žluté, elipsoidně vřetenovité, tlustostěnné, hladké. Cystidy jsou lahvicovitého tvaru.
Hřib kovář je možné zaměnit hřibem kolodějem (Boletus luridus), jehož dužina na řezu také modrá, ale méně, klobouk je světlejší a na povrchu třeně nejsou červené šupinky, ale výrazná červená síťka.
Dalším příbuzným druhem je hřib Quéletův (Boletus queletii). Ten nemá nikdy tmavohnědý klobouk, ale vždy hnědý s červeným odstínem, povrch třeně je zrnitý, ale méně výrazně ve srovnání s hřibem kovářem. Také modrání dužiny je pomalé a málo výrazné. Barva třeně je červená.

Čeleď:
Boletaceae - hřibovité

Výskyt:
Hřib kovář roste v létě a na podzim v jehličnatých i listnatých lesích. V nižších polohách roste pod buky a duby, v podhorských a horských lesích, kde je hojnější, tvoří mykorrhizu se smrky a jedlemi. Na vápnitých půdách je vzácný, na rašeliništích neroste vůbec. Roste hojně v celé Evropě, vyskytuje se také v Africe, v Malé Asii a v Severní Americe.

Použití:
Hřib kovář je jedlý ve všech úpravách, ale jen dobře upravený, jinak může způsobit žaludeční a střevní potíže.


 
 

Reklama - Kontakt
Copyright © 2010-2013 AtlasRostlin.cz
Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.