Detail

Popis

---

Čepičatka pásovaná je rozšířená houba. Její klobouk má v průměru 1,5 -4cm, v mládí je polokulovitý, tupě kuželovitý, pak rozložený a různě zvlněný, hygrofánní, hladký a lysý, zasucha plavě okrový nebo voskově žlutý, zavlhka žlutohnědý, červenohnědý až tmavohnědý, s tmavším prosvítavým a rýhovaným okrajem, který je v mládí lemován bílými třásnitými zbytky závoje. Lupeny jsou nízké, dost husté, přirostlé k třeni až poněkud sbíhavé, s kratšími lupénky, světle žlutorezavé až skořicově hnědé, v mládí zakryté bílým blanitým závojem.

Třeň je válcovitý, tuhý a vláknitý, později dutý, 2 -6cm vysoký a 2 -4mm tlustý, často zkroucený, okrově žlutý až plavohnědý, bíle vlnatě žíhaný přitisklými vláknitými šupinkami, dole obyčejně temněji hnědý až načernalý, v horní části s přitisklým převislým blanitým bílým prstenem, který později mizí, pod prstencem rýhovaný, nad ním hladký a bíle poprášený, pokud se prsten zcela nesmyje, stářím žloutne až hnědne.

Dužina je světle plavohnědá a má mírnou, poněkud moučnou chuť i vůni. Výtrusný prach je rezavě hnědý, výtrusy světle hnědavé, oválné až mandlovitě zahrocené, se dvěma olejovými kapkami, s dvojitou stěnou, tlustou, bradavkatou a mramorovaně vrásčitou. Výtrusy vyrůstají na bazidiích po čtyřech, mezi bazidiemi jsou na ploše lupenů roztoušené cystidy buď lahvovitého tvaru, nebo uprostřed břichatě rozšířené, protažené v dlouhý, někdy zvlněný zobákovitý výběžek, na ostří lupenů jsou pak ještě vřetenovité cheilocystidy tupě zakončené.

Výskyt:
Čepičatka pásovaná roste od srpna do října na hnijícím dřevě jehličnatých dřevin, rozmanitém dřevním odpadu, pilinách apod., u pil a jiných podniků na zpracování dřeva nebo na oloupané smrkové kůře v lese nebo skládkách kolem skladů dřeva. Na menších částečkách dřeva nebo kůry roste jednoltivě, jinak v řidčích nebo i velmi bohatých trsech. Na větším množství dřevního odpadu tvoří bohaté trsy s plodnicemi velmi statnými, které mají klobouky o průměru až 5cm. Z dolní části třeňů se rozrůstá bílé, bohatě větvené provázkovité podhoubí velmi hluboko do hromad oloupané smrkové kůry nebo pilin, které velmi účinně rozkládá a přetváří v hodnotný humus.

Tím je houba v lesnictví velmi užitečná a je možné ji využít k umělé infekci kompostů, kde je základní surovinou odpadní smrková kůra a rozmanitý dřevní odpad. Její rozvoj se podpoří vhodným přihnojením, přehazováním kompostu, kropením a stlačením příliš kyprých hromad. Umělé naočkování kompostů je úspěšné tehdy, když byly alespoň zčásti narušeny nebo rozloženy tříslovité látky obsažené v kůře a dřevu, které brzdí rozvoj mnoha dřevních hub.

To se děje činností hlenek, především slizovek, z nichž nejhojnější a nejúčinější je slizovka tříslová, rostoucí na povrchu hromad, a zlepníček jahodovitý, rostoucí většinou uvnitř hromad. Pak teprve následuje čepičatka pásovaná a po ní další houby.
Čepičatka pásovaná je jedovatá.